Myslím si první uvařte kafé,
protože dnes to bude na dlúhé vykládání.
Bylo to tak:
V jednom starém kalendáři sem našla recept na polévku,
co sa menovala
POSÁZAVSKÉ KYSELO
Originální recept:
Potřebujeme: 500g nových brambor, kelímek kysané krémovité smetany,
1 vrchovatá lžíce nadrobno nakrájeného kopru, 4 celá vejce,
sůl, ocet na dochucení,
Postup: V osolené vodě vaříme na kostičky nakrájené brambory
se stonky kopru, ty potom vyjmeme.
Do hotových brambor i s vývarem vlijeme kysanou smetanu.
Necháme přejít varem, ochutíme octem a případně dosolíme.
Vsypeme kopr, přivedeme k varu a vypneme.
Do polévky zapustíme vejce.
To vypadá zajímavě, to mosím vyzkúšat, řekla sem si.
Hned mňa aj napadlo, že to možu uvařit zrovna,
šak doma mám všecko, co potřebuju.
Pro kopr mně nekdo zaběhne na pole a možu sa do toho pustit.
Zemáky sem uvařila přesně podle recepta aj s koprovýma stonkama.
Ale jak mělo dojít na smetanu, tož sem sa zarazila.
Kysanú? S tú mně to nikdo nebude jest!
Tož sem dala sladkú, na tú sú doma přeca enom zvyklí.
Ochutit by to chtělo, ale rači sem místo octa dala dvě užice citrónovéj šťávy.
Včil sem sa vrátila k původnímu receptu a nasypala pokrájaný kopr.
A už enom povařit a vajca.
No, ale pustěné vajca také nebudú chtět,
dycky sa na takú polévku tvářija, jak kdyby jedli hřebíky.
Tož sem vajca uvařila natvrdo a do polévky pokrájala na malé kostečky.
A polévka byla hotová.
Akorát, že to už nebylo Posázavské kyselo, ale
KOPROVÁ POLÉVKA
Ale to Kyselo, to mňa furt láká.
Mosím ho nekdy vyzkúšat.
